Londonderry (City of Derry)
Londonderry neboli Derry ( nebo ) je druhé největší město v Severním Irsku, nacházející se ve stejnojmenném hrabství. Staré Londonderry leží na západním břehu řeky Foyle, dnešní město leží na obou březích (Cityside na západním a Waterside na východním). Obě části jsou spojeny dvěma mosty. Na jihovýchodě město přechází do venkovských zemědělských oblastí. Podle sčítání obyvatel z roku 2001 ve městě žilo 85 016 obyvatel. (2011) Celá Derry Urban Area (zahrnující Culmore, New Buildings and Strathfoyle) má však 90 663 obyvatel, čímž je druhým největším městem Severního Irska a čtvrtým největším městem v Irsku. Je jedním z mála takto velkých měst v Evropě, jež nemá porušen systém hradeb.
Leží blízko hranic s Irskou republikou, je metropolí západního Ulsteru včetně hrabství Donegal a západní části hrabství Londonderry. Součástí města je letiště i přístav.
Leží blízko hranic s Irskou republikou, je metropolí západního Ulsteru včetně hrabství Donegal a západní části hrabství Londonderry. Součástí města je letiště i přístav.
Mapa - Londonderry (City of Derry)
Mapa
Státní území - Spojené království
![]() |
![]() |
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |